3. den putování k Soví jeskyni (7. června 2010)

Popova skála – Loupežnický vrch – Petrovice – Lemberk – Jablonné v Podještědí – Skála smrti – Lindava – Svitava
Celkem: 34 km

Díky svému nočnímu zážitku jsem si ráno přispala. Bylo už snad jedenáct, když jsem si chystala čaj a chleba s máslem. Říkám s máslem, ale ve skutečnosti to byla jakási podivná hmota, která nám s kamarády zbyla z vandru po Beskydech, kde jsme byli před týdnem. Několikrát denním teplem rozpuštěná a nočním chladem ztuhlá, až už nebylo poznat, co je igelitový sáček, co papírový obal a co původní máslo. Nicméně to chutnalo docela obstojně, zvlášť když má člověk hlad.

S poledním sluncem v zádech jsem se dala zase na cestu. Přes vrch s loupežnickým hradem až prvním lidským obydlím. Všechno tu ale bylo takové pochmurné, spousty opuštěných domů, i kdysi výstavních statků, rozbořená boží muka, zašlé německé nápisy – jinými slovy – Sudety. Náhle však melancholické snění vystřídal hluk dálnice a za ní se tyčilo město Jablonné s hradem Lemberkem, známým hlavně kvůli hodné paní Zdislavě, pozdější svaté. Ráda bych hrad navštívila, ale je zavřeno. Nechápu to a až za chvíli mi dojde, že je pondělí.

Tak se aspoň vykoupu v rybníku pod zámkem. Nohy, které se dva dny potily v sandálech, mě pálí a jsou rozedřené do krve. Náplasti nemám, tak šátrám po kapsám, až mi do ruky padne svazek zapomenutých volebních lístků. Vybírám kandidátku Komunistické strany, trhám ji na kusy a ovazuji si s ní krvavé nohy. Nutno říct, že v té chvíli jsem měla komunisty za skutečné spasitele světa nebo přinejmenším mé osoby. Pak jdu hledat lékárnu. Když jsem onen obchod v bludišti uliček konečně nalezla, nebylo po volebním lísku ani památky. Komunismus mi přešel doslova a do písmene do krve... Kromě veledůležitého nákupu náplastí si také prohlížím místní barokní kostel a posílám pohledy domů a kamarádu Čápovi.

Ubírám se dále. Trochu bloudím. A zase švabach, němčina, drobné pomníčky. Když překračuji říčku Svitavku, myslím na její větší sestru tam v dalekém Brně... Všudypřítomné skály, s občas vytesaným sklepem či nouzovým obydlím. Nebo i složitějšími výtvory. Zastavuji se před působivým reliéfem, znázorňující rytíře na koni a dívku, jež se vrhá ze skály. Nese jméno Skála smrti. Kupodivu však v pověsti, vážící se k onomu místu, nezahynula skákající dívka, nýbrž rytíř, pochopitelné zlý a panovačný...

V Lindavě se začíná šeřit. Padá na mě tíseň. Mám už dost té melancholie, myšlenek na minulost. Všímám si, že na jednom statku mají ve dvoře obrovskou rukou hvězdu, portrét Stalina a srp s kladivem. Když se chci podívat zblízka, ozve se štěkot a jakýsi, né moc příjemný hlas, se mě táže, co že tu pohledávám. Raději se stahuji směrem ke kostelu.

Ten vypadá, jako všechno tady, opuštěně a zchátrale. Na stěnách se loupe omítka a vyvrácené náhrobky na okolním hřbitově zarůstá plevel. Do mysli se mi vkrádá pocit beznaděje a marnosti lidského počínaní. Všechno pomine, jak říká již Kniha knih. Ze zamyšlení mě vytrhne ostrý zvuk. Až moc povědomý, je to broušení kosy. Rychle se ohlížím. Nikde nikdo. Snad se mi to zdálo, nebo se skutečně na tomto zapomenutém místě ukrývá sama Smrt? Mám nějak unavené nervy, měla bych jít vyspat... Když opouštím hřbitov, spatřuji člověka, který u hřbitovní zdi kosí trávu. Aspoň jedna záhada je tedy vyřešena...

V sousední vesnici, Svitavě, mě zastihla tma. Zaujaly mě tu však plakáty s obrázkem psa vylepené snad na všech sloupech. Ze zvědavosti jsem si jeden z nich přečetla. „Dne 4. června 2010 byl u zdi hřbitova ve Svitavě nalezen uškrcený pes...“ „...před smrtí musel velmi trpět...“ „...prosíme občany o jakoukoli informaci, která by vedla k dopadení této lidské bestie, která mohla tak strašný čin spáchat...“ Fotografie vlčáka doprovázející text byly víc než nechutné. Otřásla jsem se a pochmurná atmosféra večera ještě více zhoustla. Před třemi dny...

Když jsem se později na jakési louce za Svitavou ukládala ke spánku, doufala jsem, že onen hřbitov je ode mě opravdu hodně daleko. Pochopitelně jsem spala hned vedle hřbitovní zdi, kteroužto skutečnost jsem naštěstí odhalila až ráno...

Předchozí den Hlavní stránka Následující den