Stínadelská hra ve Vyškově (16. listopadu 2007)
Jako každý rok, tak se i letos uskutečnila stínadelská hra ve Vyškově. Letošní ročník byl už třináctý...
Sraz byl v 16:00 před vyškovskou radnicí. Sešlo se nás zde něco méně než 20. Společně jsme se přesunuli do Dědic, kde jsme se setkali s Rolfem, Vánočkou a Čipem, tedy s organizátory akce. Ještě cestou sem se od nás někdo odpojil s tím, že je mu zima a jde domů.
My zbývající jsme se společně s Rolfem odebrali ke kapličce, kde jsme se rozdělili do dvou skupin. Jedna představovala přívržence Losny, druhá Mažňáka. Také jsme se zde dozvěděli, jak bude hra probíhat. Ještě jsme si přesně určili herní území a pak vytáhli do boje proti druhé skupině.
Naším úkolem bylo získat lístečky s názvy ulic, které byli v obálkách poschovávané v území soupeře. Jejich umístění měl vedoucí skupiny vyznačené v mapě a postupně nám ho sděloval. Ale druhá skupina nás nenechala jen tak vnikat do jejího území a mimo to, že i ona pátrala v našem území, tak i ve svém území chytala příslušníky opozice. Následující dvě hodiny byly plné rychlých útěků, skrývání se ve vratech domů, ale i pří, zda je lepší Losna nebo Mažňák. Večerní šero a světlo lamp, které se postupně rozsvítili dodávalo hře kouzlo.
V 18:30 hra skončila a sešli jsme se opět u kapličky. Byly vyhlášeny výsledky právě dohrané hry: Mažňákovci 4 lístečky, Losnovci 3 lístečky. Tím tedy vedli příznivci Mažňáka nad Losnovými 1:0. 
Nyní si každá skupina vybrala svého kandidáta na Velkého Vonta. Za Mažňákovce to byla Kawi, za Losnovce Rocky.
Prvním úkolem v něm tito kandidáti změřili své schopnosti bylo skládání rozstříhaného obrázku ježka v kleci. Skládání se lépe dařilo Kawi a Mažňákovci tím zvýšili své vedení na 2:0. Dalším úkolem byla zkouška síly – přetahování lanem. Rolf nás upozornil, že kdyby i tento úkol Mažňákovci vyhráli, stali by se vítězi celé hry. A skutečně si jimi také stali: Vyhráli 3:0.
Nastala asi nejslavnostnější chvíle. Za svitu svíček a lampionů předal Rolf Kawi ježka v kleci a popřál jí mnoho úspěchů při vedení Stínadel. Pak zazněla vontská píseň...
Potom už jen následovalo už jen podepisování pamětních listů, které nám rozdal Vánočka, focení společné fotky před kapličkou a loučení.
Tak tedy skončila letošní vyškovská Stínadla. Byla sice kratší než třeba loňská, ale stála za to. Chtěla bych taky poděkovat Rolfovi a všem, kdo se podíleli na přípravě hry.
Věřím, za rok se ve vyškovských uličkách sejdeme zase, byť třeba i na jeden den...
