Z historie staré Tišnovky
Názvem stará Tišnovka bývá nazýváná jednokolejná železniční trať spojující Brno a Tišnov. Během let byla prodlužována a nakonec vedla až do Žďáru nad Sázavou. V roce 1953 byla definitivně nahrazena novou dvoukolejnou tratí Brno – Havlíčkův Brod.
Fotografie z procházení staré Tišnovky v srpnu 2008 a dubnu 2009:
http://kawi.rajce.idnes.cz/Stara_Tisnovka_srpen_2008_-_duben_2009
Trať Brno – Tišnov byla slavnostně otevřena v červenci 1885 za účasti polního maršála arcivévody Salvátora. Koncesi na stavbu trati získala soukromá společnost StEG (Společnost státní dráhy). Náklady na stavbu činily 1 570 000 zlatých. Do roku 1905 byla prodloužena až do Žďáru nad Sázavou (zhruba v trase dnešní tratě Tišnov – Bystřice nad Pernštejnem – Nové Město na Moravě – Žďár nad Sázavou). Ze Žďáru trať poté navázala na již existující trať do Havlíčkova Brodu.
Po okupaci Československa v roce 1938 nabyla tišnovská trať strategického významu, protože neprocházela zabraným územím; druhá trať do Prahy (přes Českou Třebovou) už ležela v Sudetech. Proto začala rychlá stavba nové dvoukolejné trati Brno – Havlíčkův Brod, která měla původní jednokolejku nahradit. Stavba pokračovala i za protektorátu a během války, kdy však byly tunely (celkem 3) u Dolních Louček a Níhova upraveny na podzemní továrny vyrábějící letouny Messershmitt, známých pod názvem Diana. K jejich zásobování byly vybudovány úzkorozchodné dráhy o rozchodu 760 mm. Hlavní období stavby však spadá do poválečného období. První části trati byly otevřeny v roce 1953. Nová trať už byla trasována jinak než původní a byla dvojkolejná.
Fotografie z procházení trati Přibyslav - Sázava u Žďáru v červenci 2009 (v druhé části alba):
http://kawi.rajce.idnes.cz/Stavecka_Tabora_BS_Karakum_9._-_13._cervence_2009
Po stavbě nové trati původní úsek Přibyslav – Sázava u Žďáru používalo železniční vojsko jako cvičnou trať. Po jeho zrušení jej privatizovala soukromá společnost SaZ, 
která nechala vytrhat některé úseky kolejí. Uvažovalo se i o zřízení cyklostezky na opuštěném drážním tělese, leč k činů nakonec nedošlo. Možná je to i lépe.
Zbytky trati je možné najít v různých částech Brna (např. starý most v Husovicích, propustek v parku tamtéž). Některé části původní trati se používají jako vlečky (vlečka do armádního skladu v Králově Poli). Podle části trati mezi Lelekovicemi a Mokrou Horou vede naučná stezka mikroregionu Ponávka. I dále v terénu je možno často zahlédnout násep trati, mnohdy i se zachovalými kolejemi (byl-li úsek využíván jako vlečka) či jinými pozůstaky železnice – šrouby, pražce, sloupy, skloníky, kilometrovníky, propustky, zbytky mostků či přímo nádražní budovy (v Drásově, v Lelekovicích). Stačí se jen pozorně dívat kolem sebe.
Pro více informací:
Článek na Wikipedii a Milan Vašíček: 110 let trati Brno – Tišnov a 90 let trati Tišnov – Žďár