Usárna aneb tradiční trampský batoh
Usárna – to je něco jako boty na podpatku,
minimálně pohodlný, ale elegantní a krásný.
kamarád Дан o usárně
Usárna, Ueska, U.S. torna... Kdoví kolika dalšími názvy byla tato pozoruhodná věcička nazývána. A co že to vlastně je? Možná jen kus hadru s popruhy, ale pokud ho umíš správně sbalit, zamotat do něj pevně svinutou cetlu, náhle držíš v ruce předmět, který spojuje už několik generací trampů, tuláků, milovníků přírody a spousty dalších bláznů...
Jednotlivé části usárny
Usárna může být buď originální americký batoh (využívaný v první nebo druhé válce, M1910 nebo M1928) nebo různé jeho kopie ušité na našem území, ať už v rámci větší výroby nebo podomácku. Tvar však zůstává víceméně stejný. Byť jsem se snažila, aby byl popis balení a usárnových tvarů co nejjednodušší, pro větší přehlednost zde ještě popíšu, jak říkám jednotlivým dílům usárny.
|
|
|
|
Horní klopa, nese na sobě kapsu, připevněnou k ní řemínky. |
Spodní díl, u originálních usáren bývá odepínací, u kopií většinou přišitý napevno. |
Zbývající část mezi těmito dvěma díly nazývám tělem usárny, který je opatřen (většinou) třemi páry řemínků a zádovými popruhy. Z vnitřní strany je na něj našitý samostatný oble zakončený jazyk.
|
|
|
Jazyk usárny. |
Horní kapsa (též medivak či bonbónek). |
Balení usárny
Níže o tomto pojednává krátký text opatřený mnoha vysvětlujícími fotkami z různých míst i časů a s různými lidmi (nejčastěji ale se mnou). Snad budou k užitku zejména podobným nesmělým nadšencům, jako jsem před lety byla já, která jsem si pořídila usárnu po vzoru jednoho kamaráda z ohně a pak po internetu pátrala, jak že to sbalit, abych se nemusela vyptávat.
Rozložíme celtu na vhodné volné ploše. Ne vždy je to možné (kvůli počasí, nedostatku prostoru), ale pokud to lze, dosáhneme takto nejlepšího výsledku.
(Brdské Hřebeny, zima 2012)
Na celtu postupně rovnoměrně naskládámě věci, které chceme sbalit dovnitř do válce (jedná se o takové věci, které nebudou potřeba během cesty, ale až při rozbalení na místě příštího noclehu – typicky třeba věci na spaní nebo náhradní oblečení).
(Brdské Hřebeny, zima 2012)
Nejlépe se balí do kosočtverečné celty, běžný spacák lze na ní dobře rozložit, u čtvercové může přesahovat a je třeba jej složit napůl.
(Jihlavka, podzim 2012)
Boční cípy celty přeložíme dovnitř.
(Kokořínsko, zima 2011)
Začneme rolovat. Válec by měl být co nejpevnější, bez zbytečného vzduchu, aby zabíral málo místa a dobře držel tvar.
(Roverky, jaro 2012)
Pro dosažení nejlepších výsledků je dobré mimo rukou použít i kolena a přidržovat si válec jimi, aby se při povolení tlaku rukou nerozjíždel.
(Český ráj, jaro 2011)
Nebo využít pomoc kamarádů.
(Lomy Amerika, podzim 2012)
Což se zvláště hodí, pokud se rozhodneme balit na dva válce (v tomto případě rolujeme z obou stran a válce se potkají uprostřed celty). Výhodou toho způsobu balení je plošší tvar, který lépe sedí na zádech.
(Centrální Brdy, léto 2012)
Hotový válec přesuneme na rozloženou usárnu připravenou poblíž.
(Lanškroun, zima 2013)
Jazyk usárny přetáhneme přes válec...
(Moravský kras, léto 2011)
...a začneme utahovat řemínky.
(Krtské lomy, léto 2011)
Příliš nezáleží na tom, zda je budeme protahovat otvory na jazyku či nikoli. Pokud ano, bude usárna na válci držet pevněji, zvláště pokud by řemínky nebyly dokonale utažené.
(Lomy Amerika, jaro 2011)
Pokud je válec příliš měkký, nedrží tvar a řemínky se špatně zapínají, může pomoci jej před upnutím do usárny ovázat provázkem nebo řemínkem.
(Slezské Šifry, podzim 2014)
Když všechny pokusy o smotání selžou, lze věci prostě napěchovat do pytle z celtoviny ve tvaru kýženého válce.
(Zakšínsko, jaro 2017)
Zbývá zapnout poslední řemínky a popruh, který vede odspoda nahoru.
(Brdské Hřebeny, podzim 2012)
Na usárnu můžeme zvenku zavěsit různé předměty jako ešus, čutoru, deku či celtu.
(Lomy Amerika, podzim 2010)
K jejich upnutí se dá použít ledacos – šátky, řemínky, provázky, některé vojenské obaly mají na sobě přímo háčky a očka.
(Roverky, podzim 2013)
Sbaleno! Čas vyrazit na toulky krajinou, objevovat nová místa a potkávat nové kamarády.
(Praha, zima 2012)
Různé způsoby sbalení usárny
Usárna je ten pravý batoh podporující fantazii při balení. Co každý sbalený kus to originál vystihující osobnost svého majitele nebo přizpůsobený počasí a podmínkám konkrétního vandru. Mezi různými způsoby balení se mi přesto za roky vandrování podařilo identifikovat několik základních typů.
(Náměšť nad Oslavou, podzim 2011)
Dělení podle délky válce
Podle délky válce lze rozlišit tři různé typy: krátký, střední a dlouhý.
Při krátkém sbalení je předposlední řemínek dole (v horní části lichoběžníkového spodního dílu) zahnut dovnitř a válec končí hned u přezek držících popruhy. Nahoře válec ke švu, který spojuje horní klopu s tělem usárny. Tento způsob je velmi vhodný pro balení na dva válce. Zepředu je na válci místo na připnutí jedné věci – zpravidla čutory či ešusu, ale může to být třeba žebradlo nebo jeskyňářská přilba.
|
|
Střední balení využívá i spodní řemínek a válec končí kousek pod ním, v horní části může končit buď u začátku klopy nebo i výše – v takovém případě horní kapsa buď leží vodorovně na vrchní straně válce nebo je řemíncích spuštěna dopředu (někdy je třeba proto řemínky prodloužit, aby stačily).
|
|
|
|
Střední usárna sbalená na dva válce, horní kapsa zepředu na válci. |
Střední usárna sbalená na jeden válec, horní kapsa nahoře na válci. |
Nejdelší válec, zvaný také dlouhý podnik, může sahat až někam ke kolenům svého nosiče, nahoře většinou nebývá výše než při středním způsobu balení. Používán bývá zejména v zimě pro tlustý spacák nebo obecně tehdy, když je třeba zabalit větší množství věcí.
|
| ||
|
Střední usárna sbalená na dva válce, dole připnuty dvě lahve kofoly. |
Dlouhý podnik moc nebalím, proto jen jedna špatná fotka z přítmí předsíně. |
Dělení podle tvaru válce
Výše uvedené tři délky válce mohou být zároveň sbaleny dvěma způsoby: na jeden a na dva válce. Balení na jeden válec je asi nejčastější, z většiny ho zobrazuje i návod výše. Balení dvou válců pak ukazuje osmá fotografie, takto sbalenou usárnu fotografie třináctá. Dále lze válec místo motání vytvořit skládáním nebo použít pytel ve tvaru válce (zobrazen na čtrnácté fotografii).
|
|
|
|
Karimatka se buď dá stočit do válce nebo třeba umístit složená na záda. Zde zobrazená alumatka obtočená zvenku kolem válce ho zároveň i trochu zpevňuje. |
Jiným pomáhá, když válec balí kolem něčeho pevnějšího, například lahve. Jindy takto poslouží naskládáné jídlo, zvlášť pokud jedeme na delší vandr. |
Další názvy pro způsoby balení
Mimo již jmenovaného se můžeme setkat ještě s dalšími speciálně nazvanými způsoby balení (v posledním případě spíše nebalení). Jsou to třeba „mrtvý děcko“, „na skořepinu“, „na měkoně“ a „na cikána“. První názvem může být označena jakákoli usárna, která je špatně sbalená, bez ohledu na to, jaký byl původní záměr. Druhý způsob balení funguje na podobném principu jako již zmiňované balení do pytle – spacák a další věci jsou napěchovány do pevného válce ze stočené karimatky. Třetí jméno bývá používáno pro válec sbalený bez celty, pouze ze spácáku (často třeba v dešti, kdy majitel celtu použije jako pláštěnku). S deštem a jinými nepříznivými okolnostmi souvisí i čtvrtý způsob. Na cikána sbalíme tehdy, když není čas nebo morálka sbalit jakoli jinak – z celty, spacáku nebo deky utvoříme ranec, který si jednoduše hodíme na záda.
(Rakovnicko, jaro 2011)