Jaroslav Foglar - Jestřáb
„Přátelství - to nejcennější, co člověk může získat.“
Jaroslav Foglar (6. července 1907 Praha – 23. ledna 1999 Praha) byl významný český spisovatel literatury pro mládež, autor příběhů chlapeckého klubu Rychlých šípů.
Pod přezdívkou Jestřáb vedl po celý život skautský oddíl, Pražskou Dvojku.
Životopis
Jaroslav Foglar se narodil na Novém Městě pražském, v Benátské ulici číslo 3. Studoval Veřejnou obchodní školu. Zaměstnán byl jako úředník, pedagogický pracovník, redaktor časopisů Mladý hlasatel, Junák a Vpřed.
|
| Pamětní skleněná výplň dveří na Foglarově rodném domě. |
Když byly Foglarovi 4 roky, 17. července 1911, zemřel na srdeční nemoc jeho otec Jindřich (v Poděbradech, kam se celá rodina přestěhovala kvůli léčbě) ve věku 39 let. Od té doby žil Jaroslav Foglar pouze s matkou a starším bratrem Zdeňkem. V roce 1914 se přestěhovali zpět do Prahy, na Vinohrady do Korunní třídy. Roku 1920 Foglar na výzvu svého kamaráda poprvé navštívil skautský oddíl, protože se mylně domnívali, že s ním mohou zdarma cestovat do Anglie. Zjistili, že cesta až tak úplně zdarma není, přesto dostanou pozvání do oddílu. Navštíví tedy ještě několik schůzek a výprav za město. Jednou, při prodeji losů Skautské loterie si Foglar užene zápal plic a matka mu skauting na delší dobu zakáže.
|
|
|
| Hrob Jindřicha Foglara v Poděbradech. | Skála v Propském údolí s pamětní deskou. |
Roku 1923 se vydával za staršího, aby mohl společně se svým bratrem založit 48. klub oldskautů Jestřábi, podle kterého později dostal i svoji přezdívku Jestřáb. V roce 1924 vstoupil do 34. pražského oddílu Ohnivci.
V roce 1924 končí obchodní školu, krátce pracuje v informační kanceláři firmy Wys Müller et Company a poté přechází na třináct let jako úředník k firmě Oskar & Stein, velkoobchod papírem. O prázdninách roku 1925 vede skautský tábor, při němž poprvé zavítá do Sluneční zátoky na řece Sázavě. Po návratu z tábora se z rozhodnutí rady Junáka 34. pražský oddíl slučuje se slavnou Dvojkou a Jestřáb přechází do jeho vedení jako rádce, aby se po dvou letech stal vůdcem oddílu. V této pozici vydrží plných šedesát let. V roce 1987 po 60 letech nepřetržitého vedení předává oddíl svému nástupci a řadí se tak mezi nejstarší oddílové vedoucí na světě.
|
| Pamětní deska na domě v Korunní ulici. |
V roce 1934 se Foglar účastní s knihou Modrý život Jiřího Dražana soutěže o nejlepší knihu pro mládež, vyhlášenou nakladatelstvím Melantrich. Vedle dvou dalších autorů Foglar zvítězí. Součástní vítězství je i vydání knihy. Po novým názvem Přístav volá tak vychází jeho první kniha. Foglar v té době stále působí jako úředník. V roce 1935 přesvědčí nakladatelství Melantrich o koncepci nového časopisu pro mládež a tak v červnu téhož roku vychází nulté číslo časopisu Malý hlasatel s odpovědným redaktorem Dr. Mencákem. Název byl brzy změněn na Mladý hlasatel, Foglar v něm pracuje jako externí redaktor.
Období Foglarova redaktorského působení v Melantrichu přichází v roce 1938, kdy zde začíná působit jako pracovník propagačního oddělení. 8. května 1937 vychází výzva k zakládání čtenářských klubů Mladého hlasatele a v létě téhož roku vychází první vydání knihy Hoši od Bobří řeky s ilustracemi Zdeňka Buriana. Od listopadu 1938 se ve vedení redakce objevuje Jaroslav Foglar spolu s Karlem Burešem a od 17. prosince vychází na pokračování dnes již legendární seriál - komiks Rychlé šípy, kreslený JUDr. Janem Fischerem. Roku 1941 je Mladý hlasatel zastaven nacisty. Po zastavení Hlasatele Foglar krátce působí jako externí spolupracovník protektorátního časopisu Správný kluk vydávaného Kuratoriem pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Na jeho stránkách vychází Foglarův komiks Svorní gambusíni. Těsně po válce rediguje časopis Junák, brzy však odtud odchází pro názorové neshody do časopisu Vpřed. První „foglarovské“ číslo časopisu Vpřed (č. 18) vychází 9. dubna 1946 s legendární kresbou Rychlých šípů na titulní straně (autor Bohumil Konečný - Bimba). Tento časopis ukončil svoji činnost v roce 1948.
|
| Klubovna Dvojky v letech 1930, 1937–1940 a 1945–1948. |
V padesátých letech Foglar působí jako vychovatel v Městské stanici mladých turistů pod dohledem StB. Ani v tuto dobu nepřestává psát. V letech 1962-1966 spolupracuje s časopisem ABC, pro který píše komiks Kulišáci kreslený Jiřím Kráslem a rediguje rubriku Kompas.[4] Po delší odmlce se v roce 1965 na trhu objevuje román Tajemná Řásnovka. V Ostravském kulturním zpravodaji začínají vycházet Rychlé šípy i s novými příběhy, kreslenými Marko Čermákem.
V sedmdesátých letech se spisovatel věnuje převážně práci s oddílem, publikuje pouze časopisecky. Z tohoto období pochází kniha Náš oddíl, podložená více než šedesátiletou autorovou zkušeností ve vedení oddílu.
Ve věku 102 let umírá 18. února 1980 Foglarova maminka. Osmdesátá léta přináší spolupráci s výtvarníkem Karlem Saudkem na komixových seriálech pro Českou speleologickou společnost Modrá rokle, Ztracený kamarád a Jeskyně Saturn.
|
| Detail hrobu Jaroslava Foglara na Vinohradském hřbitově. |
Po revoluci roku 1989 má Foglar plně otevřenu cestu ke čtenářské veřejnosti. V nakladatelství Olympia vydává stínadelskou trilogii Dobrodružství v temných uličkách (Záhada hlavolamu, Stínadla se bouří, Tajemství Velkého Vonta). 18. listopadu 1992 je spisovatel přepaden dvěma učni, kteří ho chtějí okrást o peníze. Ubrání se a zavolá o pomoc.
Od jara 1995 je Foglar dlouhodobě hospitalizován, ale podle možností dál vyjíždí na besedy se čtenáři. K devadesátinám Jaroslava Foglara a nedožitým devadesátinám dr. Iva Fischera pořádá Muzeum hlavního města Prahy rozsáhlou výstavu s názvem Po stopách Rychlých šípů.
23. ledna 1999 Foglar zemřel v pražské Thomayerově nemocnici ve věku 91 let.