Pár slov o mně
Mám rezavej nůž a ešus samej tér,
v levý klopě nosím odkaz Vontů
sešoupaný manšestráky, celtu plnou děr,
v srdci tlukot jinejch horizontů.
To, co štěstím nazejvám, je pro jinýho srab,
do kterýho sám by sotva někdy šláp,
a tak se toulám, toulám se dál...
Falešná karta, z písně Toulám se dál
Mé jméno je Iva Pohunková, ale za svobodna jsem nosila příjmení Kapounová. Spíše však slyším jednoduše na Kawi. Narodila jsem se v červnu 1991 v Brně, kde jsem i něco přes dvacet let žila (což mi nebránilo po několik let vyrážet skoro každý víkend na vandry přes půl republiky, do pískovců v okolí České Lípy nebo na Ameriky v Českém krasu). Nyní bydlím v Praze, kousek od Vltavy a do Brna zavítám jen jednou za čas.
V Brně jsem na Masarykově univerzitě vystudovala bakalářský obor Archeologie, na nějž jsem navázala magisterským studiem Archeologie pravěku a středověku v Praze na Karlově univerzitě. Nelákají mě ani tak daleké pyramidy či neznámé chrámy utopené v exotické džugli (jak si mnozí po vyslovení slova archeologie myslí), jako spíš minulost a paměť míst, kterými každodenně procházím. Rovněž se zajímám o vztah člověka k podzemí a pískovcové krajině v dobách minulých i současných. Svoji bakalářskou i diplomovou práci jsem věnovala právě pískovcové krajině a dokumentování historických zásahů člověka do ní. Nalézt je lze pod názvy Antropogenní impakt na krajinu v průběhu středověku až recentu v transektu Tuhaň – Lhota – Skalka – Hvězda v CHKO Kokořínsko a Způsoby využití pískovcového podloží v českém rurálním prostředí.
Často se potuluju někde po venku, někdy s usárnou, někdy jen s dekou smotanou přes rameno. Nazvěme to třeba trampingem, ač na tomto označení netrvám. Přesto se k trampingu hlásím třeba tím, že jsme s s kamarády založili trampskou osadu – říkáme si Tuláci podzemí. A pak jsu ještě ve volnějším spolku trampů kolem jednoho hezkého místa na Kokořínsku – ve Sdružení Sovího hradu.
Občas se pohybuji též ve skautských, foglarovských a jiných podobných kruzích – mezi lidmi, co mají rádi třeba přírodu nebo malebná zákoutí historických měst (prostě romanticky založené duše) a kteří chtějí dělat něco užitečného pro své okolí a lidi v něm žijící.
Zajímám se o hodně věcí, z nichž mohu zmínit historii, pověsti, zatopené lomy, záhady a tajemství, podzemí, šifry, komiksy, cosplay, táboření nebo železnici.
Na závěr bych ještě doporučila webovky mého muže, Jana Pohunka či přezdívkou Přebrala, je tam taky spousta zajímavých věcí. :-)