Zatopené lomy: Ústecký kraj

Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.

Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...

Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!

Hlavní město Praha (9), Středočeský kraj (42), Plzeňský kraj (11), Jihočeský kraj (9), Karlovarský kraj (4), Pardubický kraj (4), Liberecký kraj (5), Královéhradecký kraj (3), Ústecký kraj (9), Vysočina (11), Jihomoravský kraj (12), Olomoucký kraj (11), Moravskoslezský kraj (6), Zlínský kraj (2), Všechny kraje (138)


Jezero Most

Obec, okres, kraj: Most, Most, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hnědé uhlí

Zničení historického města Mostu bylo jednou z největších ran, které v souvislosti s těžbou uhlí zasáhly Podkrušnohoří. O tom, že starobylé ulice musí ustoupit povrchovému velkolomu rozhodla vláda v letech 1963-1964, s vlastními demolicemi a výstavbou nového Mostu o kus jižněji se začalo hned v roce 1965. Z původní lokace bylo přesunuto několik památek, především děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, a pak už se do krajiny na dalších víc jak 30 let zakouslla rozšiřující se jáma povrchového dolu Ležáky. Těžba skončila v roce 1999 a roku 2002 bylo definitivně rozhodnuto o tom, že zbytková jáma bude zaplavena a na místě vznikne nové jezero, které bude sloužit především k rekreačním účelům. Zpočátku se plnilo jen dešťovou vodou, původní úvahy o napouštění z řeky Bíliny se nedočkaly realizace pro její celkově špatnou kvalitu vody. Nakonec byla v roce 2008 voda přivedena z Ohře a bývalý velkolom se začal rychle zatápět. V současnosti už je tato hlavní fáze napouštění dokončena, vstup do vody je ale zatím pod pokutou zakázán, dokud nedojde k úpravě břehů a přípravě rekreačního zázemí - dokončení prací je plánováno na rok 2019. Celková plocha jezera by měla dosáhnout 309 hektarů, maximální hloubka by měla být až 75 metrů.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Pískovna Dobříň

Obec, okres, kraj: část obce Předonín, Bechlín, Litoměřice, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěrkopísek

Rozsáhlá soustava jezer dobříňské pískovny obsahuje jak místa, kde se ještě těží a kde je koupání zakázáno, tak i volně přístupné zarůstající břehy a upravenou vodní plochu Račického kanálu, která slouží od roku 1974 k pořádání sportovních událostí a výcviku českých sportovců včetné olympioniků.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Zatopený důl Milada

Obec, okres, kraj: Chabařovice, Ústí nad Labem, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hnědé uhlí
Zatím jen položka v databázi, bez podrobností.


Zatopený důl Karolína

Obec, okres, kraj: Bžany, Teplice, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hnědé uhlí

Někdejší těžebna hnědého uhlí, dnes poměrně rozsáhlé jezero s čirou vodou, koupání, výhledy na České středohoří.

Autor fotografií: Radek Mikuláš, autor textu: Radek Mikuláš


Podkova (důl Prokop)

Obec, okres, kraj: část obce Blov, Vilémov, Chomutov, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hnědé uhlí

Povrchový uhelný důl Prokop se nacházel jižně od vsi Blov. Byl založen v roce 1919 na místě staršího dolu František Josef opuštěného v 70. letech 19. století. Důl Prokop provozovaly Škodovy závody, byla zde těžena 7m mocná uhelná sloj překrytá 8-15m mocnou skrývkou. Uhlí nemělo příliš velkou kvalitu, těžba byla zastavena v roce 1927. Strojní zařízení bylo demontováno a odvezeno na důl Hrabák u Čepirohů. Celkem se v lomu Prokop vytěžilo asi 500 kt uhlí. Areál povrchového dolu je v současnosti zatopený, ale dobře patrný. Od něj vede k Zahořanům násep vlečky, na druhém konci náspu u Zahořan je výrazný cca třípatrový betonový skelet třídírny uhlí. Od konce vlečky na jeho vršek vede rampa, na jejím horním konci bývala lokomobila a tahala nahoru vozíky po kolejích o rozchodu 600mm. Vedle třídírny jsou zbytky nižších budov a cihlový komín, jediný v ČR s reservoárem na vodu a s osmibokým dříkem.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Lom u Dětaně

Obec, okres, kraj: část obce Dětaň, Nepomyšl, Louny, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kaolin

V oblasti mezi Doupovskými horami a Podbořany se nacházejí významná ložiska kaolinu. Ten zde byl také těžen, a to jak podzemními štolami, tak i prostřednictvím povrchových lomů. Jeden z nich, v němž se po ukončení těžby kaolinu a bentonitu na dně utvořilo velké jezero, leží necelý kilometr jihozápadně od vísky Dětaň na jihovýchodní okraji Doupovských hor. Vstup do lomu se nachází na jeho východní straně. Těžba zde probíhala v 70. a počátkem 80. let 20. století. Dnešní lomové stěny jsou tvořeny pestrobarevnými tufy. Voda bývá skoro čirá, výrazně nazelenalá nebo lehce zakalená kaolínem, který lze získat (už přírodními pochody přeplavený) na severozápadním konci jámy, hodí se i k modelování a výrobě keramiky. Dobré koupání (délka vodní hladiny je skoro půl kilometru) a táboření na terasách je na severním okraji lomu. Stěny lomu jsou jedinečnou geologickou lokalitou. Jednotlivé vrstvy jsou spady a splachy sopečného popela, každá tedy představuje záznam výbuchu obrovského vulkánu, který je dodnes částečně zachován v reliéfu Doupovských hor.

Autor fotografií: Přebral (1, 2), Radek Mikuláš (3), autor textu: Přebral, Radek Mikuláš


Znělcové lomy u Valkeřic

Obec, okres, kraj: Valkeřice, Děčín, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: znělec

Jihozápadně od obce jsou zajímavé lomy s jezírky.

Autor fotografií: xkacer (1, 3), Aki (2), autor textu: http://www.vyletnik.cz


Lobendavský lom

Obec, okres, kraj: Lobendava, Děčín, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Lom západně od Lobendavy s čistou vodou, z níž žijí i raci.

Autor fotografií: Carmen, autor textu: Kawi


Kamencové jezero

Obec, okres, kraj: Chomutov, Chomutov, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kyzové břidlice

Původ kamencového jezera u Chomutova není zcela zřejmý. Někdy bývá považováno za přírodní vodní plochu, jindy za zatopený důl na kyzové břidlice. Zřejmě je ale kombinací více objektů - některé prameny hovoří o těžbě kamenečných břidlic v oblasti už od roku 1558 a není zcela jisté, jak místo vypadalo předtím. Tento starý důl měl potíže se spodní vodou a na jeho odvodnění byla v 50. letech 17. století vyražena štola, která ústila až někde u Zaječic. V letech 1813-1818 se ale natolik zařítila, že přestala být použitelnou a původní těžební jáma se zřejmě zaplavila. Pařezy vykácených stromů nalezené pod hladinou svědčí o tom, že tehdejší majitelé patrně stihli před zatopením lomu využít dřevo ze zarostlých částí postupně se zatápějící prohlubně. Od té doby se jezero už příliš neměnilo. V roce 1866 je už na místě v pozemkových knihách uváděn "Todten Teich" - mrtvý rybník, tedy vodní plocha, jejíž voda nebyla vhodná pro život. Vysoké pH vody, které je dáno vylouhováním kamenečných solí kyseliny sírové ze sousedních uhelných slojí není příznivé pro živočichy a nevyhovuje ani velké části mikroogranismů a sinic. Brzy byly ale rozpoznány pozitivní lázeňské vlastnosti koupelí v jezeře, zejména v případě různých kožních neduhů. Dnes je celá jeho plocha oplocena a je zde provozován oblíbený rekreační areál s kempem, jehož hlavním lákadlem je právě koupání. Jako jediná další podobná vodní plocha bývá někdy uváděno kalifornské Mono lake. Kamencové jezero u Chomutova bývá označováno za světový unikát. To je ale zásadité, zatímco chomutovská voda se vyznačuje naopak vysokou kyselostí. Rozdíl je také v přírodním a umělém původu obou jezer.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Stránka: 1