Zatopené lomy: Hlavní město Praha

Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.

Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...

Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!

Hlavní město Praha (9), Středočeský kraj (42), Plzeňský kraj (11), Jihočeský kraj (9), Karlovarský kraj (4), Pardubický kraj (4), Liberecký kraj (5), Královéhradecký kraj (3), Ústecký kraj (9), Vysočina (11), Jihomoravský kraj (12), Olomoucký kraj (11), Moravskoslezský kraj (6), Zlínský kraj (2), Všechny kraje (138)


Zličínský Hliník

Obec, okres, kraj: Zličín, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hlína

Severozápadně od zličínského nádraží se nachází vodní plocha, nepřesně označována rybník, zvaná Hliník nebo Hliniště. Jak už název sám napovídá, jejích vznik je spojen s těžbou materiálu pro cihlářskou výrobu (jednalo se o směs sprašových a svahových hlín a cenomanských písků a jílů), z něhož byly přímo na místě ve dvou kruhových pecích vypalovány plné cihly, kanálky, drenážní trubky a dlaždice. Po výpalu byly výrobky šedé barvy a velmi pevné. Pracovalo zde až 180 lidí, od roku 1942 byla výroba mimo provoz a původní hliniště se částečně zatopilo. Dnešní jezero má oválný tvar, dlouhé je 150 m a široké 100 m, hloubka se pohybuje od 2 do 4 m. Dno je pokryté tmavým zapáchajícím bahnem, které snadno vodu zakalí, proto je nádrž pro koupání i potápění spíše nevhodná. Vykládají se však legendy, že hloubka dosahuje až 60 m a při náhlém zatopení hliniště silným pramenem byl na dně zachován celý vláček a byť se hasiči pokoušeli lom vyčerpat a vyzvednout předměty z jeho dna, pramen byl tak silný, že se jim to nepodařilo. Okolí lomu je zarostlé křovinami, ze severovýchodní strany ohraničené vlečkou od nádraží do průmyslového areálu, po zbytku obvodu pak plotem areálu samotného. Kolem břehu vede pěšina, lemovaná přeplněnými odpadkovými koši a pytli, skládkami odpadu a bezdomoveckými příbytky.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Reisrova cihelna

Obec, okres, kraj: Řeporyje, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hlína

Cihelna na severozápadním okraji Řeporyj byla založena v roce 1897 a sloužila zejména potřebám staveb v Praze a okolí. Původně ruční výroba byla v roce 1926 změněna na strojní, podle potřeby zde pracovalo 45–180 dělníků. Po 2. světové válce byla převedena pod národní podnik Středočeské cihelny. Vlastní provozní a zpracovatelský areál se nacházel jižně od dnešních polozatopených hlinišť a vedla do něj vlečka od řeporyjského nádraží. K roku 1951 zde byly instalovány mimo jiné dva kolové mlýny, jeden ruční a jeden poloautomatický odřezávač Keller a dvě kruhové pece Hoffmann o 26 a 18 komorách. Ve vlastním hliništi pracoval korečkový bagr a vytěžený materiál odtud byll dopravován polní, zčásti lanovou drážkou. V současnosti je v místě bývalé cihelny průmyslový areál, hliniště jsou z větší části volně přístupná a nachází se zde dvě větší a několik drobných jezírek. V nejsevernější části areálu pak stojí středověký skanzen, městečko Řepora.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Hliniště ve Šterboholích

Obec, okres, kraj: Jahodnice, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hlína

Šedé jíly na výrobu cihel se ve Štěrboholích těžily od roku 1930. Počátkem 40. let 20. století cihelna patřila panu Václavu Urbanovi z Prahy, pracovalo zde 45–50 dělníků, z toho 5 ve hliništi. Jáma, která je dnes zatopená a vytváří protáhlé jezero o délce 200 m a šířce 30 m, vznikla až o něco později – na mapách z 50. let je vidět její zárodek. Dnes je velká část starého hliniště zavezena a zrekultivována, okolí jezera je zarostlé stromy a trním. Svojí severovýchodní stranou přiléhá z areálu cihelny, z ostatních stran je volně přístupné.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Jíloviště v Chuchli

Obec, okres, kraj: Malá Chuchle, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hlína

Nad Malou Chuchlí leží na kraji pole dva remízky s bývalými těžebními jámami, kde se dnes v několika loužích drží trochu vody. Zdá se, že jí spíš ubývá, v 50. letech se ale ještě nacházelo v jižnější z těchto povrchových dobývek poměrně velké jezírko. Byla zřejmě jílovištěm, které do těchto míst situuje soupis lomů z roku 1949 a kde se kopaly žáruvzdorné jíly na výrobu kameninového zboží, nejvíce od začátku 20. století do 1. světové války. Určení severnější z obou jam je ale nejisté a záměna možná.

Autor fotografií: Přebral (1), Kawi (2, 3), autor textu: Přebral


Pískovna v Dolních Počernicích

Obec, okres, kraj: Dolní Počernice, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Klidné místo v rušné Praze. Písek se tu těžil od konce 19. století do začátku 60. let 20. století, poté byla pískovna zatopena. V 70. letech vznikla v pískovně skládka odpadu - nyní ji však už neuvidíme, plocha skládky byla v roce 2006 zrekultivována a přeměněna na hezký park s příjemným posezením i drobnými výhlídkami. Z opačné strany k jezírku přiléhají zahrádky. Tento břeh působí sice divočeji, ale záveň neuklizeněji. Zatopená část pískovny je chráněna jako přírodní památka „V pískovně“, vyskytují se zde mokřadní druhy rostlin a též zde nachází hnízdiště či letovou zastávku mnoho druhů ptactva.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Lom Vokounka Na Požárech

Obec, okres, kraj: Řeporyje, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (vápenec)

V místě dnešního lomu se dobýval vápenec už v 19. století, těžila zde od roku 1895 firma Biskup, Kvis a Kotrba. U Vokounky ještě ležel lom Rokle, severně odtud pak byly roku 1910 otevřeny firmou Bárta a Tichý lomy Na Požárech. U Vokounky vznikly zde rovněž dva dopravní tunely spojující lomy s vlastní vápenkou BKK a mosty přes státní železniční trať a Dalejský potok na druhou stranu údolí, kde se nacházely výsypky.

Po znárodnění byly všechny zdejší lomy spojeny do jednoho celku provozovaného národním podnikem Pragocement. V jižní části areálu došlo ve 2. polovině 20. století k ukončení těžby, pokračovalo ale dobývání vápence mezi touto oblastí a severní částí komplexu tvořenou národní přírodní památkou Požáry. Tento činný lom se v prvních desetiletích 21. století dále rozšiřoval zpět na jih a zahluboval, až vzniklo i současné jezírko.

I dnes jde o oblast bohatou na technické památky a pozůstatky těžby. U železniční trati jsou ke spatření rozpadající se pozůstatky areálu firmy Biskup, Kvis a Kotrba, s oblibou užívané hráči paintballu. Hned za kolejemi se pak nalézají pozůstatky dvou dopravních tunelů. Ten lépe zachovaný byl mimochodem zachycen i na obalu slavné desky skupiny Hoboes Zvláštní znamení touha z roku 1981. Lze jím zatím projít opuštěné části lomu, ze které ukusuje lom činný oddělený výsypkovým valem. Samotné jezírko leží právě v tomto činném lomu a bývá občas v létě navštěvováno zájemci o koupání, do prostoru je ale vstup zakázán a lom je střežen, takže jej nelze k tomuto účelu doporučit.

Pokud se místo toho vydáme od zřícených budov vápenky údolím nahoru kolem rovněž opuštěného bývalého válcového mlýnu pana Trunečka až do Řeporyj, můžeme pak podejít most železniční trati a vrátit se do oblasti z druhé strany ulicí k Holému vrchu. Těsně před branou činného lomu je pak možné navštívit dvojici volně přístupných lomů Na Požárech spojených klenutým dopravním tunelem a štolou. Jsou známé nejen jako významná geologická lokalita, ale také tím, že se zde natáčela vonstká bitva ze seriálu Záhada hlavolamu z roku 1969.

Autor fotografií: Dan, autor textu: Přebral


Lomy Na Pískách

Obec, okres, kraj: Zličín, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: pískovec

Ještě, než na Zličíně vyrostla moderní nákupní centra, těžil se ve svahu pod dnešní Sárskou ulicí v lomech pískovec a písek. Dva z místních lomů zasáhly dostatečně hluboko pod úroveň terénu na to, aby se zaplnily vodou. Nacházejí se zde ostatně vydatná prameniště. První zatopený lom leží v úzkém cípu mezi Sárskou ulicí a povrchovou tratí metra a je nepřístupný. V roce 2011 se do něj zřítil autobus. Druhý lom můžete najít jen asi 250 metrů na výhod od něj. V jeho stěnách lemujících malé zelené jezírko se dá povšimnout stop po skalních sklípcích a snad i nepříliš rozvinutých pokusech o podzemní těžbu písku.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Lůmky na Ládví

Obec, okres, kraj: Ďáblice, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: buližník

Na vrchu Ládví se nachází několik menších buližníkových lůmků, některé z nich jsou zatopené. V jednom z větších lomů byla v západní stěně těžbou buližníků odkryta „kapsa“, kterou vymlel příboj druhohorního moře. Lomy nejlépe ukazuje mapa orienatačního běhu toho území: Čtyři lůmky se nacházejí vpravo od číslice 12 (kruhová vodní plocha nalevo od ní však je jezírkem, nikoli lomem), další dva vpravo od 13. V těch však voda poslední dobou moc nedrží.

Autor fotografií: Kawi (1, 3), Přebral (2), Radek Mikuláš (4, 5), autor textu: Kawi, www.praha8.cz


Prokopské jezírko

Obec, okres, kraj: Hlubočepy, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (vápenec)

Jezírko v Prokopském údolí údajně vzniklo náhlým zatopením vápencového lomu v roce 1912 (někdy bývá uváděn i rok 1905). Traduje se, že jej voda z krasového pramene zaplnila tak rychle, až museli lomaři na dně nechat své nástroje. Při budování hlavní kanalizační stoky Jihozápadního města, která vede v sousedství, byl ale původní pramen prý narušen. Jezírko dosahuje délky 107 metrů a šířky 26 metrů o maximální hloubce 3,5 metru. Přístup k lomu je jednoduchý, vede k němu odbočka turistické značky z hlavní cesty údolím a také lomová rokle od západu. Voda zde není ke koupání příliš vhodná, občas ji ale někdo vyzkouší. Před 2. světovou válkou se zde koupávali členové skautského oddílu Jaroslava Foglara, kteří měli v okolí svá tábořiště. Natáčely se tu také některé scény z televizního seriálu Dobrodružství šesti trampů z roku 1969 a dalších filmů a televizních pořadů.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Přebral


Stránka: 1