Zatopené lomy

Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.

Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...

Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!

Hlavní město Praha (9), Středočeský kraj (42), Plzeňský kraj (11), Jihočeský kraj (9), Karlovarský kraj (4), Pardubický kraj (4), Liberecký kraj (5), Královéhradecký kraj (3), Ústecký kraj (9), Vysočina (11), Jihomoravský kraj (12), Olomoucký kraj (11), Moravskoslezský kraj (6), Zlínský kraj (2), Všechny kraje (138)


Lom Skalice

Obec, okres, kraj: část obce Skalice, Štěpánovice, České Budějovice, Jihočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: syenit

Skalice je osada na půl cesty mezi Štěpánovicemi a Vlkovicemi. Je to jen pár baráků, ale mají všude kolem šutráky syenitu, který se ve místním lomu těžil. Zdejší syenit byl kvalitní a vyvážel se do daleka, těžba skončila v éře naší krásné nové republiky (ale hlavně, že máme svobodu slova, no nic). Jsou to vlastně dva lomy spojené úzkým mělkým „kanálem“, který je stejně jako oba zatopený. Je to tam docela zajímavý, divoký, zarostlý... Jo, a ve Skalici se narodil Rudolf Jelínek, co zpíval v Národním...

Autor textu: Jiggi


Mramorka

Obec, okres, kraj: Chýnice, Praha-západ, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (vápenec)

V dnes již opuštěném lomu Mramorka se od roku 1926 těžily devonské vápence, zde uváděné pod označením „Zbuzanský mramor“. Zdejší kámen byl velmi dobře leštitelný a používal se zejména na kamenické a sochařské práce, jsou z něj například vyrobeny některé pomníčky v urnovém háji v pražských Strašnicích. Tomu bylo nutné přizpůsobit i techniku těžby. Namísto výbušin, které zanechají v materiálu praskliny, se k dobývání mramoru užívalo šetrnějších technik, jako například lámání pomocí cevamitu - expanzní směsi, která po aplikaci do vrtu nabyde na objemu a kámen tlakem rozpojí. Na šikmých kamenných lavicích i vytěžených kvádrech v areálu Mramorky jsou dodnes vidět četné stopy po tomto způsobu těžby v podobě řad vrtů umístěných blízko u sebe. Lomové jezírko není zrovna velké a má proto špatnou kvalitu vody. Ke koupání se příliš nehodí.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Království zatopených lomů

Obec, okres, kraj: Skuteč, Chrudim, Pardubický kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (žula)

Přibližně v lichoběžníku mezi Miřeticemi, Hlinskem, Vrbatovým Kostelcem a Skutčí se nachází rozsáhlejší oblast přímo přecpaná zatopenými lomy. Jejich počet i koncentrace je jistě největší u nás. Leštinka, Zvěřinov, Kaňon, Ekhardtka, Srní, další a další bezejmenné, jistě jich jsou přes tři desítky. Některé se pyšní nádherným koupáním, jiné mají pro sebe potápěči či soukromý majitel. Část z nich je na dohled vesnice a hojně navštěvována, další ukryté v lesích jen pro vyvolené... Ale co bych tu vykládala, vyprav se tam a uvidíš sám!

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Kawi


Vidnavská kaolínka

Obec, okres, kraj: Vidnava, Jeseník, Olomoucký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kaolin

Kaolinové lomy ve Farském lese u Vidnavy byly v provozu minimálně od roku 1786, ve větší míře pak od roku 1816. S šamotkou u železniční trati je spojovala úzkorozchodná dráha, která vedla jak po povrchu, tak i dodnes dochovanou štolou. Celý areál se dělí na Starou (severozápadní) a Novou (jihovýchodní) jámu. V obou bývají v některých mapách vyznačena jezírka, fakticky ale dnes existuje pouze pěkné a ke koupání využívané jezírko v jámě Nové.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Žulové lomy Rychlebských hor

Obec, okres, kraj: Žulová, Jeseník, Olomoucký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (žula)

Mezi obcemi Velká Kraš, Skorošice, Vápenná a Černá Voda se středem v Žulové na úpatí Rychlebských hor se ukrývá romatický kraj plný zatopený žulových lomů. Každý je nádherný, každý má něco speciálního. Jeden hostí raky říční, z jiného se použila žula na obložení pražského metra. Mnohým z místních lomů se krásně věnují stránky o Rychlebkách, proto nebudu zbytečně nosit dříví do lesa, pouze jeden doplním: lom Jašek v Žulové (GPS 50.3132261N, 17.1032528E; fotky: 1, 2, 3).

Autor fotografií: Přebral, Jarek Kašpars (lom Jašek), autor textu: Kawi


Mrákotínský kamenolom (lom V hoře)

Obec, okres, kraj: Mrákotín, Jihlava, Vysočina
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Těžba žuly tento kraj proslavila - právě ze zdejších kamenolomů pochází mrákotínská žula. Z ní je vyroben i monilit na nádvoří Pražského hradu, vylomený na přání prezidenta Masaryka. A že bylo s jeho výrobou plno práce! Jeden z četných kamenolomů je i zaplaven, ale kvalita jeho vody je velmi špatná.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Lomy u Kozárovic

Obec, okres, kraj: Kozárovice, Příbram, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (žula)

V okolí obce Kozárovice na břehu přehrady Orlík se náchází několik žulových lomů. Největší z nich, lom Hromada, leží na jihozápadním okraji obce, poblíž jsou další lomy, jiné se nachází západně od obce směrem k přehradě.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Kawi


Smaragdové jezírko na Plešivci

Obec, okres, kraj: Lhotka, Beroun, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (křemenec)

Smaragdové jezírko na Plešivci je pozůstatkem po těžbě křemenců, které byly na této významné brdské hoře dobývány v řadě různých lomů. Dlouhodobě si ho oblíbili trampové, vypráví se o něm také několik pověstí, které mu přidávají na hloubce nebo do něj umisťují keltské poklady. Ke koupání se příliš nevyužívá, je ostatně poměrně malé, občas tu ale někdo v létě odloží usárnu na břehu a osvěží se.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Přebral


Hromnické jezírko

Obec, okres, kraj: Hromnice, Plzeň-sever, Plzeňský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kyzové břidlice

Hromnické jezírko je pozůstatkem po dobývání proterozoických kyzových břidlic, které byly v minulých staletích užívány především k výrobě dýmavé kyseliny sírové. Hlavní etapa těžby zde spadá do let 1807 až 1896 a je spojena se jménem významného západočeského průmyslníka Johanna Davida Starcka a také s jeho synem a pokračovatelem Johannem Antonem Starckem. Lom se částečně zatopil po ukončení těžby, kdy došlo k zavalilení odvodňovací štoly. Těžební jáma má šířku 130 a délku 190 metrů a zahlubuje se až 60 metrů pod úroveň okolního terénu. Voda je zde výrazně kyselá a v podstatě prostá mnohobuněčného života. Od roku 1975 má Hromnické jezírko status přírodní památky.

Autor fotografií: Kawi (1), Přebral (2, 3), autor textu: Přebral


Řídelovské lomy

Obec, okres, kraj: Řídelov, Jihlava, Vysočina
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (žula)

Lokalita se nachází u obce Řídelov, u silnice č. 112 spojující Horní Cerekev a Telč. Jedná se o dva menší lomy na návrší nad obcí. Stojí zde potápěčská základna s dřevěným molem patřící klubu Poseidon z Telče.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14