Zatopené lomy

Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.

Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...

Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!

Hlavní město Praha (9), Středočeský kraj (42), Plzeňský kraj (11), Jihočeský kraj (9), Karlovarský kraj (4), Pardubický kraj (4), Liberecký kraj (5), Královéhradecký kraj (3), Ústecký kraj (9), Vysočina (11), Jihomoravský kraj (12), Olomoucký kraj (11), Moravskoslezský kraj (6), Zlínský kraj (2), Všechny kraje (138)


Němečkův lom u Velimi

Obec, okres, kraj: Velim, Kolín, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (amfibolit)

Na západním okraji Velimi, na úpatí návrší zvaného Skalka, se nachází bývalý jámový lom na amfibolit. Po ukončení těžby se na jeho dně se vytvořilo jezero nepravidelného tvaru o průměru přibližně 100 m, poskytující útočiště různým druhům obojživelníků a bezobratlých v okolní intenzivně zemědělsky využívané krajině. V lomových stěnách byly odkryty příbojové sedimenty křídového stáří, upomínající na dobu, kdy byla okolní krajina zatápěna mořem a návrší, tvořená pevnějšími horninami, po nějakou dobu tvořila ostrovy, kde se postupně ukládaly usazeniny obsahující pozůstatky tehdejších rostlin a živočichů. Na zkameněliny je zdejší lom zvláště hojný a jejich výjimečně dobré zachování se přičinilo o vyhlášení lokality přírodní památkou (PP Skalka u Velimi). Další zajímavostí v blízkosti lomu je hradiště z doby mohylové kultury střední doby bronzové, ležící nedaleko směrem na západ. Příkopy a hradby pravěkého hradiště však v terénu již nejsou znatelné a odhaleny byly teprve při archeologických výzkumech, které zde probíhají s přestávkami od roku 1925.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Lom nad Slavným

Obec, okres, kraj: část obce Slavný, Suchý Důl, Náchod, Královéhradecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Malý lůmek s jezírkem o průměru jen kolem 20 m se nachází v blízkosti Broumovských stěn, u parkoviště na východním kraji obce Slavný. Využívaný je zejména rybáři.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Lom Vokounka Na Požárech

Obec, okres, kraj: Řeporyje, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (vápenec)

V místě dnešního lomu se dobýval vápenec už v 19. století, těžila zde od roku 1895 firma Biskup, Kvis a Kotrba. U Vokounky ještě ležel lom Rokle, severně odtud pak byly roku 1910 otevřeny firmou Bárta a Tichý lomy Na Požárech. U Vokounky vznikly zde rovněž dva dopravní tunely spojující lomy s vlastní vápenkou BKK a mosty přes státní železniční trať a Dalejský potok na druhou stranu údolí, kde se nacházely výsypky.

Po znárodnění byly všechny zdejší lomy spojeny do jednoho celku provozovaného národním podnikem Pragocement. V jižní části areálu došlo ve 2. polovině 20. století k ukončení těžby, pokračovalo ale dobývání vápence mezi touto oblastí a severní částí komplexu tvořenou národní přírodní památkou Požáry. Tento činný lom se v prvních desetiletích 21. století dále rozšiřoval zpět na jih a zahluboval, až vzniklo i současné jezírko.

I dnes jde o oblast bohatou na technické památky a pozůstatky těžby. U železniční trati jsou ke spatření rozpadající se pozůstatky areálu firmy Biskup, Kvis a Kotrba, s oblibou užívané hráči paintballu. Hned za kolejemi se pak nalézají pozůstatky dvou dopravních tunelů. Ten lépe zachovaný byl mimochodem zachycen i na obalu slavné desky skupiny Hoboes Zvláštní znamení touha z roku 1981. Lze jím zatím projít opuštěné části lomu, ze které ukusuje lom činný oddělený výsypkovým valem. Samotné jezírko leží právě v tomto činném lomu a bývá občas v létě navštěvováno zájemci o koupání, do prostoru je ale vstup zakázán a lom je střežen, takže jej nelze k tomuto účelu doporučit.

Pokud se místo toho vydáme od zřícených budov vápenky údolím nahoru kolem rovněž opuštěného bývalého válcového mlýnu pana Trunečka až do Řeporyj, můžeme pak podejít most železniční trati a vrátit se do oblasti z druhé strany ulicí k Holému vrchu. Těsně před branou činného lomu je pak možné navštívit dvojici volně přístupných lomů Na Požárech spojených klenutým dopravním tunelem a štolou. Jsou známé nejen jako významná geologická lokalita, ale také tím, že se zde natáčela vonstká bitva ze seriálu Záhada hlavolamu z roku 1969.

Autor fotografií: Dan, autor textu: Přebral


Lom Na Vrších (Váňův vrch)

Obec, okres, kraj: část obce Prosečnice, Krhanice, Benešov, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina:

Stále činný lom, který se nachází v lesích severně od Prosečnice. Jeho podoba se proto stále mění, ve všední dny navíc není úplně dobrý nápad do lomu vůbec lézt... Jedno jezírko se nachází u vstupu do lomu, to si svou podobu drží již několik let. Druhé pak v zadní části areálu pod vysokou lomovou stěnou. A třeba na podzim 2012 bylo dokonce dvoupatrové - kde jinde to mají! Uvidíme, pak lom bude vypadat v dalších letech a jak dopadne po ukončení těžby... Zajímavostí jsou také zbytky svážné dráhy, kterou můžeme najít ve svahu směrem od Prosečnice.

Autor fotografií: Přebral (1, 3, 4, 5, 6, 7), Kawi (2), autor textu: Kawi


Lomy Na Pískách

Obec, okres, kraj: Zličín, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: pískovec

Ještě, než na Zličíně vyrostla moderní nákupní centra, těžil se ve svahu pod dnešní Sárskou ulicí v lomech pískovec a písek. Dva z místních lomů zasáhly dostatečně hluboko pod úroveň terénu na to, aby se zaplnily vodou. Nacházejí se zde ostatně vydatná prameniště. První zatopený lom leží v úzkém cípu mezi Sárskou ulicí a povrchovou tratí metra a je nepřístupný. V roce 2011 se do něj zřítil autobus. Druhý lom můžete najít jen asi 250 metrů na výhod od něj. V jeho stěnách lemujících malé zelené jezírko se dá povšimnout stop po skalních sklípcích a snad i nepříliš rozvinutých pokusech o podzemní těžbu písku.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Lůmky na Ládví

Obec, okres, kraj: Ďáblice, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: buližník

Na vrchu Ládví se nachází několik menších buližníkových lůmků, některé z nich jsou zatopené. V jednom z větších lomů byla v západní stěně těžbou buližníků odkryta „kapsa“, kterou vymlel příboj druhohorního moře. Lomy nejlépe ukazuje mapa orienatačního běhu toho území: Čtyři lůmky se nacházejí vpravo od číslice 12 (kruhová vodní plocha nalevo od ní však je jezírkem, nikoli lomem), další dva vpravo od 13. V těch však voda poslední dobou moc nedrží.

Autor fotografií: Kawi (1, 3), Přebral (2), Radek Mikuláš (4, 5), autor textu: Kawi, www.praha8.cz


Lom Březí

Obec, okres, kraj: Březí, Praha-východ, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: žula

Lůmek v říčanské žule ve vesnici Březí. Voda je z části přístupná od silnice, z části z pozemků u chat. Je to stěnový lom o rozm. asi 50 x 10 x 8 m, zatopený do hloubky kolem jednoho metru.

Autor fotografií: Radek Mikuláš (1), autor textu: Radek Mikuláš, http://tady.cz/pochtli


Stříbrné jezero

Obec, okres, kraj: Opava, Opava, Moravskoslezský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: sádrovec

V místech dnešního Stříbrného jezera alias Sádráku byl přinejmenším od roku 1849 hornicky dobýván sádrovec. V roce 1956 se přešlo na povrchovou těžbu, do jámy ale neustále pronikaly vody řeky Opavy, až se v roce 1964 během jednoho měsíce celý lom zatopil. Místo je opředeno mnoha pověstmi o obřích vírech, pažravých sumcích a utopených bagristech, ani děsuplné historky ale nebrání lidem z Opavy a okolí chodit sem za koupáním.

Autor fotografií: Waki (1), Fredy (2, 3), autor textu: Přebral


Lom U Obrázku

Obec, okres, kraj: Písek, Písek, Jihočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: pegmatit

Lom se nachází 250 m jihovýchodně od chaty V Živci, 2,5 km východně od Písku. Byl otevřen na podzim roku 1883 a těžba zde skončila roku 1897. Krátce byla znovuobnovena v letech 1925 - 1927. Lom má rozměry 30 x 25 m a hloubku 26 m, přičemž je asi z poloviny zatopen vodou. Pegmatitová žíla, v níž byl lom založen, má čočkovitý tvar s protažením směru 120/30 SV a mocnost až 15 m. Pegmatit je značně diferencovaný se silnou albitovou metasomatózou. Těženy byly rozsáhlé partie blokového pegmatitu s růženínem a živci. Z lomu je známo přes 35 nerostných druhů.

Autor fotografií: Kawi (1, 3), Žralok (2), autor textu: lokality.geology.cz


Lomy pod Mehelníkem

Obec, okres, kraj: část obce Klucké Mlaky, Kluky, Písek, Jihočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: žula

V okolí vrcholu Velkého Mehelníku (632m n. m.) bylo založeno několik drobnějších lomů během dřívější těžby žilných žul. Na východním svahu Malého Mehelníku (588m n. m.) nalezneme 2 větší opuštěné lomy při lesní silnici z Písku do Mlak, ve kterých se žilná žula lámala ve větším měřítku. Lomy byly založeny v polovině 19. století. Vytěžená žula byla využívána pro výrobu obrubníků, kvádrů, schodů či velkých dlažebních kostek. Roku 1942 jí bylo využito také při stavbě Nového mostu přes řeku Otavu v Písku.

Autor fotografií: Žralok (1), Kawi (2 - 3), autor textu: www.piseckehory.ic.cz


Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14