Zatopené lomy

Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.

Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...

Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!

Hlavní město Praha (9), Středočeský kraj (42), Plzeňský kraj (11), Jihočeský kraj (9), Karlovarský kraj (4), Pardubický kraj (4), Liberecký kraj (5), Královéhradecký kraj (3), Ústecký kraj (9), Vysočina (11), Jihomoravský kraj (12), Olomoucký kraj (11), Moravskoslezský kraj (6), Zlínský kraj (2), Všechny kraje (138)


Ejpovické jezero

Obec, okres, kraj: Ejpovice, Rokycany, Plzeňský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: železná ruda

V okolí Ejpovic se těžily železné rudy minimálně od 17. století, po většinu času ale pouze v podzemních dolech. V roce 1954 zde byl otevřen také povrchový důl, kvůli kterému byl dokonce přeložen tok říčky Klabavy do dvou dlouhých tunelů proražených pod vrchem Hradiště. Postupně se nicméně ukázalo, že zpracování zdejší rudy není příliš efektivní a roku 1967 už se ložisko zase zavíralo. Klabava se vrátila do původního koryta, zaplavila lomovou jámu a dnes je zde volně přístupné jezero. Na jeho západní straně vyrostl golfový areál, na jihu kemp a na východě je možné navštívit oba opuštěné tunely. Část severního břehu chrání přírodní památka Ejpovické útesy vymezená v místech, kde se v buližníkových skalách dochovaly fosilní pozůstatky organismů ze starších prvohor.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Prokopské jezírko

Obec, okres, kraj: Hlubočepy, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (vápenec)

Jezírko v Prokopském údolí údajně vzniklo náhlým zatopením vápencového lomu v roce 1912 (někdy bývá uváděn i rok 1905). Traduje se, že jej voda z krasového pramene zaplnila tak rychle, až museli lomaři na dně nechat své nástroje. Při budování hlavní kanalizační stoky Jihozápadního města, která vede v sousedství, byl ale původní pramen prý narušen. Jezírko dosahuje délky 107 metrů a šířky 26 metrů o maximální hloubce 3,5 metru. Přístup k lomu je jednoduchý, vede k němu odbočka turistické značky z hlavní cesty údolím a také lomová rokle od západu. Voda zde není ke koupání příliš vhodná, občas ji ale někdo vyzkouší. Před 2. světovou válkou se zde koupávali členové skautského oddílu Jaroslava Foglara, kteří měli v okolí svá tábořiště. Natáčely se tu také některé scény z televizního seriálu Dobrodružství šesti trampů z roku 1969 a dalších filmů a televizních pořadů.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Přebral


Štěrkovna Náklo

Obec, okres, kraj: Lhota nad Moravou, Olomouc, Olomoucký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Hladinu velké zatopené štěrkovny u Nákla dosud brázdí mohutné těžební stroje, na východním břehu už je ale vymezena i pláž ohrazená bójemi, za kterou sem v létě míří četní rekreanti. Jde také o populární rybářskou lokalitu.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Lomy u Rabí

Obec, okres, kraj: Rabí, Klatovy, Plzeňský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (vápenec)

Dvojice vápencových lomů u Rabí je dosud v provozu, místní betonárka ale pracuje jen v sevením z nich. V jižním, momentálně nevyužívaném, se pod stupňovitě členěnými skalními stěnami utvořilo hezké jezírko. Občas se sem chodí koupat lidé z okolí, plot u silnice ale dává jasně najevo, že nejde o veřejnou lokalitu a vstup je na vlastní nebezpečí.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Cep, Cep I a Cep II – suchdolské pískovny

Obec, okres, kraj: Suchdol nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Na sever od Suchdola, po obou stranách silnice a železniční trati, si můžete povšimnout další trojice pískoven. Někdy se jim říká Majdalena podle sousední obce, zažitější je ale označení Cep. Oficiálně přístupné nejsou, protože se zde místy ještě těží, ale lidé se zde hojně koupou načerno. Jezera jsou oblíbená zejména mezi nudisty, kteří zde mají větší soukromí. Nejvíc roztěžená je v současnosti západní pískovna Cep II, nejvíce přírodní charakter s ostrůvkem má Cep I ležící hned na okraji Suchdola. Svahy těchto pískoven jsou strmější, než v blízké Tušti a nejsou zde žádné velké pláže. Při severním okraji největšího z cepských jezer stojí také stánek s občerstvením, který je ale určen především vodákům splouvajícím Lužnici.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Zámečníkův lom u Antonky

Obec, okres, kraj: Kamenice nad Lipou, Pelhřimov, Vysočina
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Lom Antonka, zvaný též Zámečníkův lom, láká návštěvníky ze širokého okolí svojí čistou a osvěžující vodou. Najdete ho na návrší asi 1 km severovýchodně od Kamenice, nedaleko stejnojmenné osady. Dostupný je nejlépe od silnice z Kamenice na Horní Cerekev – v nejvyšším místě silnice před osadou Antonka je třeba odbočit vpravo na lesní cestu, která vás dovede až k lomu. Voda zde bývá studenější, průměrná teplota se v letních měsících pohybuje kolem 15 – 21 °C, díky jeho hloubce kolem 7 m se ani v horkých dnech nikdy zcela neprohřeje. Vstup do vody je nejlepší z jižní strany lomu, ale pozor – hned u kraje je poměrně hluboko.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Lomy u Lipnice nad Sázavou

Obec, okres, kraj: Lipnice nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Vysočina
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: žula

Skupina menších žulových lomů v lese u Lipnice nad Sázavou, v některých jsou umístěny součásti Národního památníku odposlechu - Bretschneiderovo ucho, Ústa pravdy a Zlaté oči.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Kawi


Pískovna u Mělic

Obec, okres, kraj: Mělice, Pardubice, Pardubický kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Mělická pískovna u Přelouče se dělí na dvě jezera – západní Malý písník a východní Velký písník. Obě patří k oblíbeným rekreačním lokalitám, břeh Velkého písníku je z velké části zaplněn kempy, najdou se tu i stánky s občerstvením a další zázemí. Potápěči zde oceňují členité dno.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Opatovický písník

Obec, okres, kraj: Opatovice na Labem, Pardubice, Pardubický kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Zatopená pískovna u Opatovic patří k oblíbeným nudistickým a naturistickým lokalitám a není proto divu, že na jejích březích vyrostl jednoduchý rekreační areál s placeným parkovištěm. Nejsnáze je dostupný od železniční zastávky s poetickým názvem Pohřebačka.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Kujalův lom u Hřiměždic

Obec, okres, kraj: Hřimeždice, Příbram, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (žula)

V okolí vodní nádrže Slapy se nachází více žulových lomů, Kujalův lom u Hřiměždic je z nich ale asi nejznámější. Už od 70. let 20. století sloužil jako výcviková základna pro potápěče Svazarmu, v novější době se proslavil se i díky každoroční akci Highjump - hojně navštěvovaných závodech ve skocích do vody.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14