Zatopené lomy

Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.

Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...

Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!

Hlavní město Praha (9), Středočeský kraj (42), Plzeňský kraj (11), Jihočeský kraj (9), Karlovarský kraj (4), Pardubický kraj (4), Liberecký kraj (5), Královéhradecký kraj (3), Ústecký kraj (9), Vysočina (11), Jihomoravský kraj (12), Olomoucký kraj (11), Moravskoslezský kraj (6), Zlínský kraj (2), Všechny kraje (138)


Lom Kristýna

Obec, okres, kraj: Hrádek nad Nisou, Liberec, Liberecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Na místě dnešního jezera Kristýna dobýval frýdlantský hrabě Kristián Clamm-Gallas od roku 1786 lignit. Nejprve proběhl průzkum, na něj pak navázala hlubinná těžba. Významným odběratelem zdejšího hnědého uhlí byly v 19. století zejména textilní závody bratří Liebigů v Liberci. Pracovalo se zde až do roku 1896, kdy se možnosti hlubinných dolů vyčerpaly. K nové otvírce došlo v roce 1952 tentokát už povrchově. Roku 1958 se důl poprvé zaplavil v důsledku velké povodně, voda byla sice během tří měsíců odčerpána, ale pro značn průsaky později stejně nezbylo, než těžbu ukončit. Došlo k tomu roku 1972. Zatopený povrchový důl Kristýna dnes slouží zejména k rekreaci, jsou zde i kempy a sporadicky fungující westernové městečko.

Autor textu: Přebral


Čelákovické pískovny (jezera Mezi Mosty a Malvíny)

Obec, okres, kraj: Čelákovice, Praha-východ, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Jezero Mezi mosty je bývalou pískovnou, která leží na vnitřní straně meandru Labe mezi Čelákovicemi a Lázněmi Toušeň. V okolí je známo jako oblíbené místo ke koupání, přírodní pláž se nachází na šíji, která jej odděluje od řeky. Ostatní břehy jsou z části soukromými pozemky využívanými například rybáři a vstup na ně nebo na ostrůvky může být zakázán. Jezero Malvíny je menší zatopenou pískovnou při modré značce z Čelákovic do Lázní Toušeň. Má převážně zarostlé břehy, na východním okraji navic uzavřené soukromým pozemkem, nejlépe dostupné je právě od značené cesty. Voda tu mívá tendenci zelenat se.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Kamencové jezero

Obec, okres, kraj: Chomutov, Chomutov, Ústecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kyzové břidlice

Původ kamencového jezera u Chomutova není zcela zřejmý. Někdy bývá považováno za přírodní vodní plochu, jindy za zatopený důl na kyzové břidlice. Zřejmě je ale kombinací více objektů - některé prameny hovoří o těžbě kamenečných břidlic v oblasti už od roku 1558 a není zcela jisté, jak místo vypadalo předtím. Tento starý důl měl potíže se spodní vodou a na jeho odvodnění byla v 50. letech 17. století vyražena štola, která ústila až někde u Zaječic. V letech 1813-1818 se ale natolik zařítila, že přestala být použitelnou a původní těžební jáma se zřejmě zaplavila. Pařezy vykácených stromů nalezené pod hladinou svědčí o tom, že tehdejší majitelé patrně stihli před zatopením lomu využít dřevo ze zarostlých částí postupně se zatápějící prohlubně. Od té doby se jezero už příliš neměnilo. V roce 1866 je už na místě v pozemkových knihách uváděn "Todten Teich" - mrtvý rybník, tedy vodní plocha, jejíž voda nebyla vhodná pro život. Vysoké pH vody, které je dáno vylouhováním kamenečných solí kyseliny sírové ze sousedních uhelných slojí není příznivé pro živočichy a nevyhovuje ani velké části mikroogranismů a sinic. Brzy byly ale rozpoznány pozitivní lázeňské vlastnosti koupelí v jezeře, zejména v případě různých kožních neduhů. Dnes je celá jeho plocha oplocena a je zde provozován oblíbený rekreační areál s kempem, jehož hlavním lákadlem je právě koupání. Jako jediná další podobná vodní plocha bývá někdy uváděno kalifornské Mono lake. Kamencové jezero u Chomutova bývá označováno za světový unikát. To je ale zásadité, zatímco chomutovská voda se vyznačuje naopak vysokou kyselostí. Rozdíl je také v přírodním a umělém původu obou jezer.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Lom Kosov

Obec, okres, kraj: Beroun, Beroun, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (vápenec)

Vápencový lom Kosov spadá pod Velkolom Čertovy schody. Otevřen byl v roce 1909 a sloužil původně potřebám královédvorské cementárny, se kterou byl spojen nákladní lanovkou. Jezírko leží na jeho spodní etáži, kde se momentálně netěží, horní část lomu ale stále ještě slouží potřebám vápenky a proto je do celého areálu z bezpečnostních důvodů vstup zakázán. V létě tu sice lze potkat obcházející a polehávající postavy s ručníky, je ale třeba mít na paměti, že při vstupu za plot hrozí pokuta.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Panská skála

Obec, okres, kraj: Kamenický Šenov, Česká Lípa, Liberecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (čedič)

Čedičový lom u Kamenického Šenova.

Autor textu: Kawi


Lom na Dunajovické hoře

Obec, okres, kraj: Dunajovice, Jindřichův Hradec, Jihočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Dunajovická hora má 504 m n.m., ale velké převýšení oproti okolní rovině. Lomů je tu několik. Těžba tu byla minimálně v 16. století, protože zdejší kámen a kvalitní hlína jsou dnes v hrázi Světa, Koclířova, možná i gigantického Rožmberku a taky se z kamene vystavěl dvůr Dvorce u Třeboně. Jeden z místních lomů je i zatopený - je tam čistá voda na koupání a rybaření. V té vodě je starý betonový „domeček“, asi patřil k výbavě lomu. Když jsem tam byl, voda byla asi o dvacet čísel pod normálem, byl vidět i vchod dovnitř, ale byl tam průduch jen malej, i když to není daleko od břehu, navíc je tam určitě děsná hloubka. Hora a její okolí byla svědkem natáčení Svateb pana Voka. Je tam i studánka s léčivým pramenem a kaple sv. Kříže. Ta vznikla podle pověsti poté, co místní sedlák provedl loupežnou vraždu na francouzském důstojníkovi a jeho průvodci. Potom vznikla i písnička „V Dunajicích je nouze, zabili tam Francouze...“ Sedlák pak postavil tuhle kapličku jako pokání. Potom roku 1885 vznikla na hoře křížová cesta a bývaly tu (a ještě jsou) poutě na sv. Ducha. Jinak je u lomu pár chat...

Autor fotografií: internet, autor textu: Jiggi


Kojetický lom

Obec, okres, kraj: Kojetice, Mělník, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen (droba)

V lomu u Kojetic se na kamenivo těžily svrchnoproterozoické droby, prachovce, břidlice a silicity, které zde z polabské roviny vystupují v podobě nízkého, ale výrazného hřbítku. Po ukončení dobývání kamene v roce 1994 se lom zatopil a stal se oblíbeným neoficiálním koupalištěm, což bohužel ale vedlo i ke vzniku černých skládek. Nedávno se konečně stal formálně uznávanou rekreační plochou a měl by být čistější, rekultivace s sebou ale bohužel nesla i zavezení strmé skalní stěny na jeho nejvyšší straně. Přístup k lomu je nejjednodušší po cestě kolem hřbitova z Kojetic, vede sen také zelená značka z Lobkovic.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Pískovna v Adršpachu

Obec, okres, kraj: Adršpach, Náchod, Královéhradecký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěrkopísek

Pískovna na okraji skalního města.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Jezero Lhota

Obec, okres, kraj: Lhota, Praha-východ, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Pískovna ve Lhotě patří mezi naše legendární nudistické lokality. Nudistům a naturistům je zde ale vymezena jen část břehu, na zbytku se můžou koupat i „textiláci“. Vstup do areálu pískovny je v turistické sezóně během dne placený a je zde k dispozi občerstvení, hřiště a půjčovna šlapadel. Navečer nebo třeba na podzim se sem ale obvykle jde podívat i zdarma.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Probošťská jezera

Obec, okres, kraj: Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Praha-východ, Středočeský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Proboštská jezera leží v místech bývalých říčních ramen Labe, vznikla ale těžbou štěrku a štěrkopísku. S řekou jsou spojena krátkým kanálem. V části areálu se ještě těží, zároveň ale jde o oblíbenou rekreační lokalitu – nejlepší (placená) pláž je v kempu na jihovýchodě, poblíž Staré Boleslavi. Lidé se ale chodí koupat i na jiná místa, například na šíji, která tuto štěrkovnu odděluje od dnešního toku Labe. Jezera bývají někdy nazývána i Proboštským rybníkem. Samozřejmě se tu rybaří, jinak ale o skutečný rybník nejde.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14