Vzducholoď Italia a její ztroskotání

Umberto Nobile bude zapsán v dějinách jako největší z velitelů arktických vzducholodí. Obě vzducholodi Norge a Italia byly trpaslíci ve srovnání s Graf Zeppelinem a jejich rychlost a akční radius byly mnohem skromnější. A přece se polární průzkumy, které později Graf Zeppelin podnikl, omezily pouze na jediný let na Island a na Severní zemi. Nobile věřil sám sobě a vzducholodím, které postavil, a uměl si svým upřímným zápalem získat oddanost posádky, kterou při svých smělých podnicích vedl osobně.

John Grierson








Let vzducholodi Italia k severnímu pólu a její ztroskotání při návratu zpět na Špicberky vzrušil na konci dvacátých let dvacátého století celý svět. Vzápětí po zprávě o havárii přišla mohutná vlna záchranných výprav, mnohdy bohužel nedostatečně zkoordinovaných a vzájemně si překážejících. Do záchrany trosečníků se pustilo osm států s více než 40 loděmi a letadly, kolem 1500 lidí. Jedním z nich byl i slavný norský polárník Roald Amundsen, kterého záchranná akce stála život. Zemřel při pádu francouzského letadla, které mířilo ze severního Norska do základny na Špicberkách.

Myslím si, že není od věci si připomenout, jak s Italií, jejími polární lety, ztroskotáním a následnými pobytem přeživších členů posádky na kře ledové, vlastně bylo. O malou vzpomínku na Italii se chci pokusit uvedeních své seminární práce z Historického semináře. Je v spousta zajímavých informací, ale bohužel se na ní podepsalo i to, že jsem ji tvořila ve spěchu (jako ostatně všechno)...

Pár dodatků k seminárce

V kapitole o typech vzducholodí je několik chyb a zkomolení odborných termínů. Vím o tom.

Druhý let Italie v polární oblasti probíhal za špatného počasí a mlhy, přesto však vzducholoď doletěla až k Severní zemi a prozkoumala všechna uvedená území.

Amundsena zase tolik neobdivuji a též některé další pasáže vyznívají patetičtěji, než jsem měla v úmyslu.