Zatopené lomy

Lom je povrchový důl, který slouží k získávání stavebního materiálu nebo těžbě nerostných surovin. Materiál, který je z lomů získáván, může být velmi rozličný co do svého druhu. Může se jednat například o štěrk, který slouží jako výplňový materiál ve stavebnictví, nebo se zde může těžit třeba kvalitní kámen pro dekorativní účely.

Co je to lom asi všichni tušíme. Co se však s lomem stane, když v něm skončí těžba? Mnohé jsou zasypány nebo přeměny ve skládky, někdy se však lom ovládne příroda a stává se tak jedinečnou součástí krajiny. A když má ještě na dně jezírko s křišťálovou vodou, dostává toto místo romantický nádech, jako žádné jiné v okolí...

Pokud víš o nějakém zatopeném lomu, který tu chybí, či máš připomínku, zážitek, poznatek nebo fotku související s jakýmkoli lomem a chceš se o toto podělit se mnou a ostatními čtenáři těchto stránek, neváhej a napiš mi to Vzkazů či na mail (odkaz je tamtéž). Předem díky!

Hlavní město Praha (9), Středočeský kraj (42), Plzeňský kraj (11), Jihočeský kraj (9), Karlovarský kraj (4), Pardubický kraj (4), Liberecký kraj (5), Královéhradecký kraj (3), Ústecký kraj (9), Vysočina (11), Jihomoravský kraj (12), Olomoucký kraj (11), Moravskoslezský kraj (6), Zlínský kraj (2), Všechny kraje (138)


Zličínský Hliník

Obec, okres, kraj: Zličín, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hlína

Severozápadně od zličínského nádraží se nachází vodní plocha, nepřesně označována rybník, zvaná Hliník nebo Hliniště. Jak už název sám napovídá, jejích vznik je spojen s těžbou materiálu pro cihlářskou výrobu (jednalo se o směs sprašových a svahových hlín a cenomanských písků a jílů), z něhož byly přímo na místě ve dvou kruhových pecích vypalovány plné cihly, kanálky, drenážní trubky a dlaždice. Po výpalu byly výrobky šedé barvy a velmi pevné. Pracovalo zde až 180 lidí, od roku 1942 byla výroba mimo provoz a původní hliniště se částečně zatopilo. Dnešní jezero má oválný tvar, dlouhé je 150 m a široké 100 m, hloubka se pohybuje od 2 do 4 m. Dno je pokryté tmavým zapáchajícím bahnem, které snadno vodu zakalí, proto je nádrž pro koupání i potápění spíše nevhodná. Vykládají se však legendy, že hloubka dosahuje až 60 m a při náhlém zatopení hliniště silným pramenem byl na dně zachován celý vláček a byť se hasiči pokoušeli lom vyčerpat a vyzvednout předměty z jeho dna, pramen byl tak silný, že se jim to nepodařilo. Okolí lomu je zarostlé křovinami, ze severovýchodní strany ohraničené vlečkou od nádraží do průmyslového areálu, po zbytku obvodu pak plotem areálu samotného. Kolem břehu vede pěšina, lemovaná přeplněnými odpadkovými koši a pytli, skládkami odpadu a bezdomoveckými příbytky.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Reisrova cihelna

Obec, okres, kraj: Řeporyje, Praha, Hlavní město Praha
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: hlína

Cihelna na severozápadním okraji Řeporyj byla založena v roce 1897 a sloužila zejména potřebám staveb v Praze a okolí. Původně ruční výroba byla v roce 1926 změněna na strojní, podle potřeby zde pracovalo 45–180 dělníků. Po 2. světové válce byla převedena pod národní podnik Středočeské cihelny. Vlastní provozní a zpracovatelský areál se nacházel jižně od dnešních polozatopených hlinišť a vedla do něj vlečka od řeporyjského nádraží. K roku 1951 zde byly instalovány mimo jiné dva kolové mlýny, jeden ruční a jeden poloautomatický odřezávač Keller a dvě kruhové pece Hoffmann o 26 a 18 komorách. Ve vlastním hliništi pracoval korečkový bagr a vytěžený materiál odtud byll dopravován polní, zčásti lanovou drážkou. V současnosti je v místě bývalé cihelny průmyslový areál, hliniště jsou z větší části volně přístupná a nachází se zde dvě větší a několik drobných jezírek. V nejsevernější části areálu pak stojí středověký skanzen, městečko Řepora.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Jezera Oplatil a Hrádek

Obec, okres, kraj: Staré Ždánice, Pardubice, Pardubický kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

U Hrádku, na půli cesty mezi Hradcem Králové a Pardubicemi, najdete jedno z nejlepších míst ke koupání v regionu. Jde o několik jezer bývalé pískovny, nazývaných Oplatil a Hrádek. Jezera nabízí velmi čistou vodu a úzké pláže oddělené zelení. Velmi oblíbená jsou i mezi nudisty a naturisty.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Kawi


Kaolinové lomy u Únanova

Obec, okres, kraj: Únanov, Znojmo, Jihomoravský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kaolin

Několik zatopených lůmků mezi Únanovem a Znojmem, v části areálu ještě probíhá těžba, jedno z jezírek je chráneno jako přírodní památka Kaolinka.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Kawi


Hustopečská jezera

Obec, okres, kraj: Milotice nad Bečvou, Přerov, Olomoucký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Štěrkopísky uložené v okolí řeky Bečvy se těžily na celé řadě jednotlivých míst. Někde těžba ještě probíhá, jinde už ale skončila a vzniklé vodní plochy slouží rybářům a k rekreaci. Plochou nejrozsáhlejší volně přístupná jezera leží v jižním sousedství Milotic. Je jich celkem pět, ale jsou od sebe oddělena jen úzkými šíjemi, takže je možné považovat je za jeden celek. Největší rekreační zázemí včetně restaurace a travnatých pláží je na východní straně areálu, na ostatních místech jde spíše o menší plážičky skryté mezi stromy. Na protějším břehu Bečvy, kde leží několik dalších menších jezer, byla v roce 2013 vyhlášena přírodní památka Hustopeče - Štěrkáč sloužící k ochraně brouka lesáka rumělkového, který k životu potřebuje staré tlející stromy.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Přebral


Pískovna Jadran

Obec, okres, kraj: Osek nad Bečvou, Přerov, Olomoucký kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěropísek

Jezero bývalé pískovny se nachází na břehu řeky Bečvy, mezi Osekem a Lipníkem nad Bečvou.

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Kawi


Lom u Kojatína

Obec, okres, kraj: Kojatín, Třebíč, Vysočina
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Malý zatopený lom se nachází vedle železniční trati spojující Studenec a Kojatín, přibližně půl kilometru severovýchodně od okraje obce Kojatín. Kámen vytěžený z lomu byl využit právě při stavbě železnice. Okraje lůmku jsou porostlé břízami, skrývajícími lom v jinak přehledných okolních rovinách. Přístup k lomu a jeho nalezení je ale snadné – vede kolem něj zelená turistická značka z kojatínské zastávky do Náramče.

Autor fotografií: Kawi, autor textu: Kawi


Lom Vápenka

Obec, okres, kraj: Nová Ves, Třebíč, Vysočina
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

Webové stránky Ranče Vápenka: http://www.rancvapenka.cz

Autor fotografií: Přebral, autor textu: Kawi


Přírodní koupaliště U Libuše

Obec, okres, kraj: Luleč, Vyškov, Jihomoravský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: kámen

V lomu U Libuše v Lulči těžil až do roku 1935 kámen nájemce ing. Jaroslav Jáchymek. Poté, co ale dělníci narazili na silný pramen, který během tří dnů jejich pracoviště z velké části zatopil, bylo dobývání ukončeno a v roce 1939 zde Sokol vybudoval koupaliště. Ke koupání sloužil lom i za války, kdy byla činnost Sokola pozastavena, a po ní, poslední velká rekonstrukce proběhla roku 2001.

Autor fotografií: Waki (1, 2), Přebral (3), autor textu: Přebral


Jezera u Ostrožské Nové Vsi

Obec, okres, kraj: Ostrožská Nová Ves, Uherské Hradiště, Zlínský kraj
Odkaz na mapu: prohlédnout na Mapy.cz
Těžená surovina: písek nebo štěrkopísek

Rozlehlé nádrže u Ostrožské Nové Vsi.

Autor textu: Kawi


Stránka: 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14