Zápisy z akcí aneb Kronika různých událostí


Níže najdeš krátká povídání, rozdělená po jednotlivých měsících a akcích. Tenhle způsob psaní mi však nevydržel dlouho, takže pokud tě zajímá něco nového, můžeš zkusit odkazy nalevo... Spíše to však jsou texty, o jejichž napsání mě někdo požádal, jen málokdy jsem měla takovou velkou chuť a dojem z akce, že jsem zápis učinila „jen tak“...



Zápisy ze starší verze Kroniky (únor 2010 - červen 2011) nalezneš zde.


ŘÍJEN - 2011 - MĚSÍC PADAJÍCÍHO LISTÍ

Toulání všude možně - pískovce, Brdy i lomy Amerika

S koncem září přišly nejen větrné a chladné podzimní dny, ale také škola. Vlastně by se dalo říct, že je to jen dobře, když se člověk před tou zimou může schovat do teploučkých učeben a nemusí mít roupy se celý dny toulat po venku. A nadto když studuje obor, co mu aspoň něco trošičku říká...

A tak směle do popisu a výčtu víkendových vandříků krajinou plnou barevného listí. Hranice prochází středem řeky 

KřiniceTen první začal sice ještě v posledních zářijových dnech, ale v sobotu se již přehoupl do časů říjnových. A strávila jsem ho postupně v Českém ráji, na Helfenburku a nakonec na Roverkách (jak jinak).

I další víkend byl půlený a přelétavý. Také jsem rovněž vyrazila už ve čtvrtek - pro jistotu rovnou o půlnoci. To mělo svůj důvod. Chtěla jsem totiž navštívit zajímavou „pískovcovou“ konferenci Minulosti Českého Švýcarska odehrávající se ten den na děčínském zámku. A jelikož byl začátek v devět a Děčín je od Brna trochu z ruky, musela jsem si holt přivstat.

Brzké vstávání se vyplatilo, snad každý přednesený příspěvek stál za to a už teď se těším, až si je budu moci i přečíst ve sborníku z konference. Stejně tak stála za to i následná exkurze do skal Zadní země. O kráse těchto pískovců, navíc umocněné podzimním časem, nemá cenu psát. Od svých průvodců jsem se ale také dozvěděla plno zajímavostí o krajině a její minulosti, ať už Sobotní hraní u 

rozhledny na Studeném vrchuto byl pan Sojka, zaměstnanec NP ŠČ, či profesor Svoboda, který zde vedl archeologický výzkum převisů zaměřený na mezolit. A taky konečně vím, kde je převis Janova zátoka, o němž mi vykládal jeden kamarád. :)

Rovnou ze skal jsem vyrazila do Prahy, kde byl start Písničkového vlaku. Ač tentokrát nevyrazil z důvodu traťové výluky směr Dobříš, ale Zadní Třebáň a Nesvačily, přesto se těšil velmi hojné účasti. Nikdo to přesně nespočítal, ale trampů i se svými hudebními nástroji se do vlaku nacpalo víc než 110.

Zbytek víkendu jsem tak prožila v milé písničkové bandě na Brdech, tentokrát to však byly Hřebeny, ne vojenský prostor jako minule. I tentokrát se mi Brdy líbili a zase jsem jen letmo nakoukla pod jejich pokličku. Jaká překvapení asi musí ještě skrývat? Uvidíme příště.Karbidka skutečná a karbidky 

namalované

O týden později čekala naši osadu veliká událost - oslava prvního výročí založení a slavnostní oheň při této příležitosti. Pozvali jsme jen asi deset lidí, pár se jich na posledních chvíli omluvilo, a tak se nás sešlo pět osadníků a pět hostů. Tedy deset lidiček - pěkný počet. A kde že? Přece v kraji vápencových Amerik, kde naše osada i vznikla. Ono výročí byl pěkný důvod, proč jednou vyrazit i jinam, než do pískovců. Více o tomto podniku referuje Žemle (s mojí drobnou spoluprácí) v zápisu na osadních stránkách.

Poslední dva říjnové víkendy jsem strávila tradičně - a to na Roverkách. Nebyly to úplně čistokrevné vandry, při těchto výjezdech jsem se věnovala hlavně dokumentaci historických zajímavostí kraje, ať už šlo o rytiny či archeologické nálezy. Přesto jsem si našla i chvilku pro kamarády a i jim s něčím pomohla.

Druhý z víkendů se též uskutečnil každoroční oheň Blue Books, Kreslení plánu převisukde jsem se také v sobotu k večeru mihla, už jen třeba proto, že se ho účastnili Žemle a Honza z naší osady a fůra dalších kamarádů. Taktéž jsem si uvědomila, že jsu vlastně členem Sdružení SH, které akci pořádá. Prostě - důvodů by bylo dost.

K mému dojmu z Modrejch knížek bych také ráda uvedla citaci z Vitamínu KŘ, která na příběhu Jamese Bonda zcela vystihuje mé pocity: „Ráno bylo krušné. James si matně vzpomněl, že večer byla šerifem vyhlášena prohibice. Otřásl se, a po zádech mu přeběhl mráz zděšení. Musí to být hrozné na těch trampských bojových srazech, když prohibice vyhlášena není...“ Kdo ví, ten to pochopí (a odpustí si doufám hloupé poznámky), kdo ne, má smůlu a jistě zvědavě dorazí na příští ročník. A třeba si při té příležitosti prohlédne i českolipskou nemocnici...

A jsu pomalu na konci tohoto, snažila jsem se, stručného výčtu. Tak takový byl tedy můj říjen. Co asi přinese listopad?


Stránka: 1 2 3 4